fotopavouk.cz - co je nového na stránkách pavoučích
Pavouček
Světýlka z některých míst přírody i člověka možná ještě naleznete schovány v tichých i neklidných zákoutích mého hledáčku, mého srdce.
Zajímá Vás, které fotografie se ještě třpytí ranní rosou, které básničky ještě voní po inkoustu, po nedočkavosti ?





srpen 2024
V srpnu jsem se ocitl v ateliéru mé kamarádky Popelky, malířky Kateřiny Ašenbrennerové a směl jsem se stát fotografem světla. To není málo. Děkuji za to. To světlo se pokouším předat dál.
O několik dnů později jsem nalezl v dešti a v sobě svá slova pro básničku Struny. Popelka ji ode mne vyfasovala čtvrtého října na vernisáži své výstavy „A z nebe hudba padala“.

červen 2024
Tři měsíce zrající kousek Múza vzdálená ze mne vylezl koncem března díky setkání tří básníků s chlastem a inspirativní ženou v nečekané roli múzické.

duben 2024
Do končin mých stránek pronikla i poezie závorářova, cinkající.

leden 2024
Fotka listu z října roku devatenáctého byla před časem inspirací pro pavoučí péefko, nyní z mých tehdejších nápadů vznikly mé tančící Listy.

prosinec 2023
Poprvé v říjnu přišla slova kořeněná, v prosinci pak slova o zbytcích a také o rozcestnících mých Cest.

listopad 2023
Do houfu mých docela dřevěných obrázků jsem přidal reportáže z řezbářských kurzů z roků 2003 až 2005. Technická kvalita je ale dost nízká, fotoalba jsou přístupná pouze řezbářkám a řezbářům.

říjen 2023
Obrázky, do těchto chvil nalezené nejen v blízkém okolí Volar v mém zvědavém hledáčku, průběžně přidávám také do alba Česká vysočina, naposledy se tak stalo v říjnu roku třiadvacátého.

říjen 2023
Kde se také smí odrážet paprsky sluneční, to prozrazuji ve svém Třpytu. Svá písmena o úloze zla i dobra v ženě nalézám snad i v Popelu. O tom, co by fotograf rád, vypráví jeho Jsi. To tak na podzim létal drak nad hlavou básníka a zásah neumělé inteligence má na triku i další úlet o babičce a dědečkovi. Pokud má unavený tulák po ruce unavené pohorky, nemlčí.

červenec 2023
O tom, co leckdy na jaře Leze i na staré chlapy, jsem psal v dubnu. V květnu jsem si hrál s překlepy a nejen klávesou Escape a v červenci válo do mých pavučin, popraskala asi i Stébla.

říjen 2022
Koncem března jsem popoháněl ručičky i nožičky mých přesýpacích hodin do letních časů a cosi pokoušelo mne ke slovům o čertově Glejtu. Tento s novým posunem v čase koncem října nabízím.

září 2022
Začátkem měsíce byla přepracována má fotoalba do nového vzhledu Atom programu jAlbum, jsou nyní plně responzivní, tedy použitelná i v nakrátko utržených sluchátkách. Zbytek mých stránek to tak úplně nezvládá a já děkuji za pochopení.
Byla také odstraněna privátní alba méně povedených fotek z loutkářských kurzů.

březen 2022
Jsou kousky, které potřebují čas, musí zrát, než si naleznou cestu na pavoučí stránky. Před dvěma lety jsem fotografově ruce nabídl obraz kumštýřky a kamarádky Petry Peštové. Tehdy ze mne vypadlo: „... je to natolik silný kafe, že až budu k té koláži něco psát, tak mi shoří monitor i klávesnice...“
Později, přes zmíněná nebezpečí, přišla má slova V dlani.

prosinec 2021
Slova inspirativní Petry o vypínání duší mne nenechala dlouho v klidu a z cyklisty a chlapa ve výslužbě vypadl v jedné chvilce Ventilek a Porta puellale.

srpen 2021
Ve dnech srpnových jsme s Krakonošem a CK Alpina vyrazili do bulharských pohoří Vitoša, Rila a Pirin. Několik obrázků z těchto nádherných končin jsem v černobílé podobě přidal do alba z hor balkánských.
V posledních dnech srpna se na mých stránkách ocitají tři plody poetické - Staré pumpy, Křehká duše a Neretušované.

duben 2021
V šuplících nalézám lednové kousky František a Anna, prvý přišel po malém setkání s velkým volarským poetikem, druhý vznikl po silném zásahu tvorbou ruské básnířky Anny Barkovové.
Malá dřevěná hrací kostka se samými šestkami, stvořená řezbářem Pavlem Hájkem, byla inspirací mé dubnové úvaze o tom, kam vedou naše cesty.

prosinec 2020
V uplynulých dnech přišlo do končin balkánských zemětřesení, chvění přišlo i za námi. Přineslo i neklidná písmena nejmenovanému básníkovi z Volar.

listopad 2020
V čase listů, padajících snad i z nebe, prohrabávám šuplíky v sobě a nalézám nějaké ty básničky, které trochu dozrávaly, trochu rezly, trochu hnily, trochu opadávaly.
V únoru minulého roku jsem vzpomenul na setkání s řezbářkami pod horou Boubín svým malým restartováním, v říjnu přišla další hra loutková o provázcích nepevných. Druhý měsíc již roku tohoto jsem přemýšlel o tom, jak snadné je vytvarovat tvary žen, jak nesnadná je ale hloubka očí. Začátkem jara jsem si psal s kumštýřkou Petrou, textem prorostla i poezie. V období bouří píši o tom, jak dcera říční ocejchovala bratra větru a koncem září mé noční trochu pomatené snění přineslo neveselá slova i o stárnoucích očích. Inspirací pro mne ale může být i těžká kniha, padající hřbetem kamarádce Jitce na palec u nohy...

srpen 2020
Také v roce dvacátém se za přítomnosti zvědavého fotografa rodily ve Volarech na loutkářském kurzu v dlaních i v srdci člověka loutky v podobách nejen myších a hroších, čertovských i andělských.

květen 2020
V dubnu nalézám u Teplé Vltavy slova pro svoji kamarádku, dceru řeky. V květnu se pokouším ve šňůrkách loutky nahmatat tep a hraji si se starým rčením.

březen 2020
Koncem osmdesátých let minulého století jsem básnil i tak trochu aktuálně, mírně o politice. Na přelomu zimy a jara se nyní vracím k docela žhavým tématům svými úlety zavirovanými o netopýrech, o básníkově slabé imunitě, o roušce.

únor 2020
Tři dny před koncem roku vypadla z nejmenovaného retro romantika říkanka nejen o dívkách repasovaných. Ode dnů padajícího listí do časů zimních plískanic kdesi ve mně pomalu zrálo neposedné povídání o loutkářce, o řece, o větru. V noci na přelomu ledna a února nalézám malý nenápadný kousek Allium schoenoprasum. Jedné noci únorové jsem prozradil cosi o tradicích, další z nocí jsem si hrál se sirkami a ohněm.
I ve sněhové vánici asi na básníka leze jaro. Koncem února je mi přesto trochu zima ze slov o jedné planetě a člověku. Také o chybějících rolničkách básním.

září 2019
Koncem devátého měsíce ze narodila básnička nejen o malé lišce z loutkářského kurzu.

srpen 2019
Tohoto roku jsem opět v sobě nalezl nemálo zářezů ostrých dlát loutkářských na kurzu ve Volarech. Pokusil jsem se v hledáčku hledat i nalézat to, co si neumím nechávat jen pro sebe.
Docela dost hlubokou jizvu s sebou ale nosím již od července díky kamarádce Popelce, malířce Kateřině Ašenbrennerové a jejím výtvorům Psaní pro Adama a Čekání na Evu.

leden 2017
V polovině ledna jsem nabídl na tomto webu možnost využití všech mých básniček a většiny mých fotografií pomocí licence Creative Commons, více se dozvíte na stránce o licencích.

září 2016
Již podruhé se odehrál v bývalých volarských kasárnách Koncert pro svobodné lidi aneb Festival proti ztrátě paměti. Tentokrát i za dohledu mého foťáku.
Stránky festivalu najdete tady.

srpen 2016
Tohoto léta jsem loutkářský kurz ve Volarech poprvé nevnímal černobílým viděním kinofilmovým, ale snažil jsem se trochu porozumět hejblátkům digitálním. Pojďte se mnou nalézat cosi neodolatelného v člověku kumštýřském a v jeho díle.

červenec 2016
Mezi básničky jsem nasypal tři z roku loňského i letošního - Řezbářky, Tvé jméno a Pampeliška.
Po návratu z toulek v Bukovských vrších na východním Slovensku jsem mohl přidat několik fotek karpatských, nové obrázky šumavské si také nenechávám pro sebe.

květen 2016
Na konci alba Česká vysočina naleznete obrázky z první poloviny roku šestnáctého, které jsem pořídil na Šumavě poprvé již digitálním Pentaxem. Více o tom, čím jsem kdy fotil, naleznou zvědavci na stránce o mé fototechnice.

srpen 2015
Po třech letech se pod volarským kumštýřským nebem nalézala opět sešlost dláty ozbrojeného řezbářstva,
posléze pak bylo možno se setkat třeba s oslíkem, opičákem a jinými dřevěnými potvorami. Nahlédněte také
do světa loutkářského řemesla, přivoňte k lipovému dřevu i k unaveným a usměvavým očím.

leden 2015
Začátkem léta minulého roku jsem poprvé fotil pro mne novým a jinak docela starým objektivem Vivitar
při výletech okolo vrchu Lískovce a na Sněžné u Volar, čtyři fotky jsou v albu Česká vysočina.

květen 2014
Nejsem in je básnička třeba o tom, že nemám moc chytrý telefon, o stavu baterií, o nedostatečném signálu
v dotycích dvou lidí. Za jiné pohledy na tuto moji technologickou tvorbu děkuji několika bližním a
za navrženou a použitou úpravu Romanu Szpukovi.
Nějaký čas jsem dával dohromady stránku o pavoučích horských toulkách. Pojďte se mnou do světa
větrů, dešťů, bouří i do světa ticha. A nezapomeňte si pevně zavázat tkaničky svých toulavých bot...

leden 2014
V měsíci padajícího listí ani mne nepřekvapila Mlha, ovlivněna dotyky slov pozorovatele počasí
a básníka Romana Szpuka.

srpen 2013
Ve dnech 10.srpna až 30.září 2013 byla v plzeňském Muzeu loutek výstava Okouzlení - Expedice na půdu, nabízím několik obrázků z vernisáže.

duben 2013
V únoru a březnu jsem nafotil na Brixových Dvorech dřevěný svět Ivoše Stehlíka pro knížku jeho krátkých
zamyšlení nad základními věcmi člověka.

prosinec 2012
Snad od jara jsem tak trochu v sobě zaléval slova o jednom setkání s Černou kočkou ve Vimperku a čekal,
zda neuvadnou, neoschnou. Při jedné mé cestě z hospůdky přišlo takové malé Kdyby.
Na podzim jsem poblíž Volar hledal v mlze a tichu to, co mám rád - čtyři obrázky naleznete na konci alba
Česká vysočina a tři v albu Člověku na dosah.

září 2012
Nejen v srdcích a pavučinách a mých fotografiích jsou zachyceny chvíle řezbářských a loutkářských
kurzů ve Volarech. Na stránce Šňůrky naleznete také rozhlasové povídání nebo pohyblivé obrázky.

srpen 2012
To se tak Pavouk toulá okolo pastvin za Volarama a povídá si s krávama a sám se sebou a pak si
vrývá do závitů srdce i palice i klávesnice básničku Krávy.
Také tohoto léta jsem směl nalézat v hledáčku svého Nikona krásu. Krásu člověka, pevně svírajícího
v dlaních dláto, sekeru nebo i motorovou pilu. Nebo vodící šňůrku právě zrozené vonící marionety.
Nebo i ruce přátel. Pojďte se také podívat na obrázky z pohádkového světa loutek.

prosinec 2011
Zasažen bezvětřím a slovy pro kamarádku Petru ke mně odkudsi přivála básnička Být větrem.

září 2011
Byl to den plný sluníčka, den plný úsměvů. V sobotu 17.září se u Volarských menhirů a na Brixových
Dvorech konala v duchu keltském svatba Báry a Petra a já ty pohodové chvíle zachytil do políček
několika filmů. V té souvislosti vznikla stránka, věnovaná právě těmto chvílím svatebním.

srpen 2011
První týden srpnový se ve Volarech sešlo již tradičně několik fajn lidí s blízkým vztahem k vonícímu dřevu,
ostrým dlátům a docela živým loutkám. V mé reportáži z loutkářského kurzu naleznete nejen krásné draky
a šikovné ruce.

červenec 2011
Na začátku července jsem se s kamarády Krakonošem a Bačou a také s CK Kudrna toulal po třetím
nejvyšším rumunském pohoří Retezat.
Několik fotek z těchto míst naleznete v albu Karpaty.

únor 2011
Pro kamarádku Popelku jsem namaloval docela krátkou básničku Déšť.


....zpátky na začátek stránky
....zpátky na fotopavouk.cz