pan pomník
tam na konečné
už neočekával
snad ani neodvážné sny
stál tiše
mezi peklem a nebesy
nepozdvihl oči k dešti
nesklopil oči ke kaluži

slečna pomněnka
našla si cestu mezi křovinami
tam blízko zdi smutků
zná svoji něhu
zná své místo
inspirací je
pro poety a pro milence
pomíjivá
rozechvělá
zdolná

pak kdosi přinesl
zavanutí
nerozhodnému jilmu
podlehl
dotkl se

zapraskalo v kostech žuly
pomník neodolal
ulehl do trav
a spatřil ji
prolomil své neodvážnosti
svá ticha

ve stínu staré zdi
ve světle splynutí
počali
pomně