unikl můj škuner
mezi pevninami
mezi sny
a já posté
jsem
ztroskotancem

hledám cestu
tmou
větrem
do své krčmy
mezi ty své
čekají
snad přijdu za nimi

čeká
přístavní povaleč
už se bojí slehnutí
sám by se nezvedl

čeká
strážce majáku
který napořád
zhasl své světlo

čekají
torza starých
vyšeptalých nevěstek
obrysy o ničem
pohledy prázdnoty

čeká
trochu hluchý
trochu slepý
krčmář

tápu roklinami krčmy
bloudím šerem
sousošími dýmu
a
nenalézám
svoji
tanečnici
černých očí
černé hřívy
nedotčených
ba
nedotknutelných
tvarů

na kterém z útesů
mi
ztroskotala
splynula
odlivem
nocí