snad po vodě
snad po chlebu a víně
snad po prknech ochotných
vstoupil On

slyším hlas shůry
jsem jen
malým kouskem z hlediště
tam dole
tam docela dole
a tak trochu vnímám své slzy
a nikde žádný kámen
který bych dokázal hodit

chci cítit
jablko
v jeho dlaních
vnímám oči
vnímám hlas
vnímám tělo

jsi to snad ty, Ježíši?

přišel jsi včas
nebo už je pozdě
pro nás
tam dole
pro zrezivělé hřeby
pro opuštěný hrob
pro pátou řadu uprostřed

nemohu minout očima
tvary nedotknutelné
pod pláštěm šera
pod pláštěm reflektorů
pod kuratelou touhy

proč by jednoho dne
nemohla přijít i Ona

a nám ze slepých ulic
ze ztichlého hlediště
stále ještě hledajících
stále ještě nerozhodných
stále ještě nemoudrých
poskytnout
naději
nebo snad
lásku


Inspirováno hrou Divadelního souboru Dutam Prachatice „Ježíš na Šumavě“.