Neposedná
ruka
větrná čeří tvoji hladinu
loutkářko neposedná
i řeka bývá někdy
neposedná
řeka teče z hory
odkud se bereš ty?
pršíš jen k ránu
kdy ještě spím
a tvé kapky
neumím zachytit
padáš s vločkami
sněhulákům pod hrnce
a chlapům
do očí
jsi jen v útržcích mlhy
abych mohl
trochu tápat
trochu hledat
vyvěráš se starou řekou
z úkrytů pod horou
z temnoty
nejen mých snů
ruka větrná čeří tvoji hladinu
protékáš mi
mezi prsty
ke slunci
nezachytím už víc
ale nezůstane ve mně
nit suchá
kdo zašije
ten zářez
v srdci
v hoře