ruka větrná čeří tvoji hladinu
loutkářko neposedná
i řeka bývá někdy
neposedná

řeka teče z hory
odkud se bereš ty?

pršíš jen k ránu
kdy ještě spím
a tvé kapky
neumím zachytit

padáš s vločkami
sněhulákům pod hrnce
a chlapům
do očí

jsi jen v útržcích mlhy
abych mohl
trochu tápat
trochu hledat

vyvěráš se starou řekou
z úkrytů pod horou
z temnoty
nejen mých snů

ruka větrná čeří tvoji hladinu
protékáš mi
mezi prsty
ke slunci

nezachytím už víc
ale nezůstane ve mně
nit suchá

kdo zašije
ten zářez
v srdci
v hoře