Dcera řeky
stojíš
na břehu
dotknuta větrem
dotknuta sluncem
vrhneš snad stín hladině
nebo
to temné rozpustíš vlnám
odtečeš s kameny
stojíš na břehu
dotknuta tichem
dotknuta touhou
vrhnu snad stín do tebe
nebo
tvé větve
tvé listy
zneklidním
stojím na břehu
kůru ti svlékám
do dlaní nabírám
řeku