V rohu planety
nedopalky básní
z koutků bezzubé díry do černoty
básníka, který si není jist
rýmem
krokem
a už vůbec ne
významem slova láska
poslední kapky petroleje
z té lampy
z té tmy
nevětrané seknice
kde kdosi v minulém století
zapomenul prázdný rám
nikdy neexistujícího obrazu
visí
a už neví proč
provlhlé škrpály tuláka
z nedaleké hory
odkud už nevede žádná z cest
zpátky dolů
zpátky do života
a pak už jen
to, co na básníka zbylo
ve sběrném dvoře ticha
v popelnici na sny
v rohu planety
(cc) Petr Pavouk Hajner 2026