Evoluce

nadechnu to bezdeché
v mé hrudi
popadnu do rukou vánek
     a stanu se krotitelem větru

projdu bos úhorem
úbočím ještě trochu noci
pokynu taktovkou prvému vytí
     a stanu se krotitelem vlků

obuji odvážné boty
pomazané nedočkavostí
uchopím nemalý z útesů
     a stanu se krotitelem hory

mávnu prstem do světla
popálím se o paprsek
přihmouřím se do stínů
     a stanu se krotitelem slunce

postavím se vprostřed vrcholu
uzemním své sny
dotknu se skal a mraků
     a stanu se krotitelem bouře

otevřu vrata chrámu
vejdu bez cíle šerem a tichem
rozezním prvý ze zvonů
     a stanu se krotitelem Boha

pokleknu na úbočí zbloudilých
zvlhnu svítáním a mlhou
do prstů sevřu stéblo
     a stanu se krotitelem kopřiv

ulehnu trávě napospas
oči zamknu do úkrytu neodvahy
trochu víc pochopím
     a stanu se krotitelem pokory

pak nechám přijít tebe
ovanou mne tvé nedotyky
zaváhám na pobřeží očí
     a nebudu krotitelem lásky

(cc) Petr Pavouk Hajner 2026