Kousky poetické

Skladiště

Ze zasněžené střechy
skladiště lidských srdcí
visí a odkapávají rampouchy
kapkami horké vody
a chladné krve

Kdo z nás stál na rampouší dostřel
ten zná a odchází kalužemi tmy
ve vláscích s krůpějemi něčí lásky

A skladníci opuštěného skladiště spí
a kapky života už mrznou večerem
vstupují bez optání
do dalšího rampouchu
          z dalšího
                    mrtvého
                              srdce

(cc) Petr Pavouk Hajner 1994