Zběh s posledním pivem

Zdrhám
s chladným džbánem
ke sklenicím
někam domů
tak jak občas zdrhá každej
po schodech trošku vejš
aby pěna neupadla
vona ráda upadá

Mramorový stupně,
jak hroby
co jich bejvá deset
a možná víc
zvonky, klepadla a silně bušte
pak vám otevřou
aby vpustili
nafurt
dokud se to nevypije
do chřtánů a do dna

A zas
s prázdným džbánem
do tmy, zimy, přes
něčí pruhovaný přechod
až se ucho utrhne
až tak dlouho
do noci…

… než to bouchne
než přes pípu utěrka
lidskejch slz
krve
než přes Evropu
černý sukno military
a vohlodaný kosti
trošku zářej
do tý zpropadený tmy
vono
už je pozdě
tak běžte spát
oh, Ruby…

Zdrhám
s chladným džbánem
aby pěna neupadla
ale…
…nemám kam

Tak jak občas zdrhá každej

(cc) Petr Pavouk Hajner 1988 a 2026