Chuligán
Chuligáne stůj a omlouvej se kravatovým kmetům,
uchop roucho jejich pravd, kráčej jejich stínem,
oni znají, jakou rukou slušný člověk splachuje,
oni ví, proč je nebe a proč ne pan Bůh
Úcta, která padá na bedra hor a kdysi lesů,
musíme mít větší žárovky a tím úroveň vyšší opic
i ve větších novinách prý bývá více pravdy.
A olizuj chodník, kudy moudří v kvádrech kráčí,
kup karafiát, nejraději bílý a asparagus
a měj z něj radost, za rudý se prý platí víc.
A už máme žárovky větší, s většími baňkami,
tak se do nich šoupne více šťávy
a všichni budou na světle a tma se zakáže.
Ve tmě se totiž trochu lépe myslí.
Černo bude jen v lese a tam stejně
… chuligáne, stůj.
Tam nechoď, no tak…
… chuligáne, vrať se!
Koupíme ti z eráru nové rukavice, zlaté
a nemusíš je nikdy svlékat a pěstě zatínat.
Dostaneš ten největší polštář na světě, chuligáne,
v lese budeš žít jako zvíře, kde je tvá úroveň,
chuligáne, stůj
a
uč nás žít, chuligáne!
(cc) Petr Pavouk Hajner 1984