Čtrnáctiletý Andrejko
zaléhá do rozoraných mezí
batůžek s koblihami pod hlavou
zrak upírá vstříc rudému obzoru
bloudí mezi hvězdami
gerojů ruských
hle
souhvězdí srpu
souhvězdí kladiva
vzpomene na družstevnici
vilnou
statnou
se snopy
jen jeho bude soudružkou
klesne dlaní
otevírá bránu vstříc touze
šátrá hrdině a odvážně
příběh opravdového soudruha
…
ne
odolá
není důstojným pionýra
poskvrnit rudou barvu šátku
tam
kde se blýská
kde hromy divo bijú
bude nosičem
nebo snad jen
…
donašečem
(cc) Petr Pavouk Hajner 2026