už soumrak přichází
a potrhaná mlha svádí tvé oči
tam se nedívej
tam ano

pod lucernu
kde čůrají psi a opilci
na počmárané zdi
kde je někdo Vůl a kdosi milován
 
z kapes ruce vytáhnout
a do dlaní vzít cár mlhy
tam se nedívej
tam snad

každý
prý i noc smí vzpomínat
a každý má doma svůj nenápadný šuplík
pozlacený třináctikarátovým zlatem
co karát
to bobřík pana Foglara
a pokaždé oči vlhnou

možná rosa
a odvážní tvrdí, že pláč…

a na zeď,
kde teď je někdo Vůl a kdosi milován
byl Neznámým a Tajemným
Ježek v kleci malován

v dlaních mlha a v srdci vztek
jen pár lidí už má
v pozlaceném šuplíku
návod na mládí
tam se podívej
tam ano

Vpřed
na nějž nikdy nesed’ prach
a příběh pěti kamarádů
návod na život…

a kráčíš dál
pod Tebou jen stín
a světlo elektrické moci
a jen tak
z nudy
zahaleny v noci
plynové lucerny…

poklekni
u Tvých nohou leží
žlutý špendlík
zabodnut v srdci Řásnovky

ve tmě však spatříš jen tmu
a někde v dálce zvoní tramvaj
a někde v dálce
Druhá strana

zůstaň zpříma stát
před pány v zarudlých nekonečných kravatách
před těmi
kdo křičí
že kluk nesmí klukem být
a co nad mozek Člověka
staví mozek Pána Politika
tam se nedívej
tam Nikdy

z kapes ruce vytáhnout
a do dlaní vzít cár mlhy
a pěstmi srazit transparent
se slovy
Zákaz vzpomínání…