Zeptej
se těch,
kteří vědí,
že hvězdy se v nebi
neodráží.
Oni poví
o vysokých šedých horách
se spoustou štítů…
Kolikrát kdo hledal chrpu mezi kameny
a kdo z nás krvácí
bez růží a trnů jejich v ideálech.
A oni poví
o kosmických letech,
které nikdy nepochopí…
Komu se zdá Země těsná
a kdo by chtěl víc žít?
A oni poví,
že člověk stále zadlužen je
a stále z hříchu zrozen…
A oni poví,
vstaň, ber svůj dům a víru,
vstaň s námi, ne víc.
Ptala ses těch, kdo věděli,
kdy se hvězdy na nebi
odrážely
kdy hvězdy pod námi ležely.
Pan Život nás vodí za nos,
nebo ke štěstí a lásce
jen občas slzíme
a říkáme si
Nevadí…