fotopavouk.czbásničky


Údolí panenských vánků

Někdy v dlaních
mívám smutno a ticho
vítr už nevoní
po temném klínu

Někdy v očích
mívám mlhu a slzy
a kameny vadnou
v posledním stínu

Někdy v ústech
mívám jen prázdná slova
ta, která nehladí
a nutí tě k spánku

Někdy v srdci
mívám už jenom tebe
a toužím pak stále
po vůni všech vánků

Někdy z údolí
kde vánky se rodí
odchází za tebou
a já nevím kam

Někdy snad z ticha
kde neznámo bolí
byla jsi jen panna
a já jsem byl pán


(cc) Petr Pavouk Hajner 1994

← zpátky na fotopavouk.cz / básničky
← zpátky na předchozí stránku
← zpátky na fotopavouk.cz